Všeho s mírou platí i pro alkohol
Příliš velké množství alkoholu, konzumovaného ve středním věku, snižuje ve stáří duševní schopnosti lidského jedince. Na druhé straně, jak zjistil švédsko-finský tým vědců, obdobné účinky má i naprostá abstinence.
K tomuto závěru dospěli badatelé ze stockholmského Karolinska-Institutu na základě výzkumu, jehož se v první fázi zúčastnilo na tisíc dobrovolníků, jimž bylo v polovině sedmdesátých let kolem 48 let.
Přestože se výzkum orientoval především na téma Stáří a demence, řeč přišla také na vztah k víceprocentním nápojům. Sledované osoby pak byly rozděleny do tří kategorií: na abstinenty, příležitostné pijany a pravidelné konzumenty.
O dvacet let později se vědci a stejná skupina dotazovaných sešli znovu. Tentokrát stály v popředí zájmu tazatelů zdravotní stav a potřeba lékařské péče. Ze získaných dat, jež byly zveřejněny v časopise British Medical Journal, vyplynulo, že zvýšené riziko duševního uvadání ve stáří se zřetelně projevilo jak u těch, kteří nadmíru holdovali alkoholu, tak i u skupiny lidí, kteří se jej odmítali byť jen dotknout.
Pokud jde o psychickou svěžest, nejlépe si vedli ti účastníci výzkumu, kteří se napili maximálně jednou do měsíce. U nich se ztráta duševní formy snížila zhruba na polovinu.
Požívání alkoholu však podle zjištěných poznatků nijak neovlivňuje vznik Alzheimerovy choroby. Pouze u těch, kteří mají k tomuto onemocnění dědičné dispozice, se riziko přímo úměrně zvyšuje s množstvím přijímaného opojného moku.
Proč však alkohol sehrává ve stáří víceméně pozitivní roli, se vědcům nepodařilo odhalit. Pouze soudí, že jde o pokračující projev určitých životních poměrů, na něž si dotyčný jedinec zvykl během pozemské pouti a jenž se v něm i nadále příznivě odráží.
"Na žádný pád však nechceme lidi navádět k tomu, aby alkoholu začali na stará kolena více holdovat v domnění, že se tak uchrání před stařeckou demencí. To by byli sami proti sobě," varuje Tiia Anttila, vedoucí výzkumného týmu.
Další články této kategorii:
Zdraví
, Věda a technika