Kuřáci si koledují o zhloupnutí
Rizika vzniku nemocí bezprostředně ohrožujících život kuřáků jsou všeobecně známa. Nyní však vědci z Dánska, Francie, Nizozemí a Velké Británie objevili další, dosud neprobádané vedlejší účinky tabákové závislosti. Duševní schopnosti notorických ctitelů nikotinu totiž slábnou pětkrát rychleji než nekuřáků.
Tím dali na frak tvrzení, že zapálená cigareta, doutník nebo dýmka pomáhají k lepší koncentraci myšlenek, popřípadě vedou k vyšší kreativitě. Jak se ukázalo při výzkumu 9000 osob obojího pohlaví starších pětašedesáti let, které po dobu jednoho a půl roku odpovídaly na dotazy po svých kuřáckých návycích a podrobovaly se inteligenčním testům, v penzijním věku se žádný z nich nevyhnul markantnímu poklesu výkonnosti mozku. Platí přitom přímá úměra. Čím víc cigaret konzument vykouří, tím větší je jeho duševní úpadek.
Příčinu vidí odborníci v poruchách, k nimž vinou nikotinu dochází v prokrvování mozku, zejména jeho center myšlení a paměti. Zároveň nabízejí jednoduché řešení. Zavrhnout kouření jako takové.
Ale ani to není úplně jednoduché. Jejich kolegové z Oxfordské univerzity totiž zjistili, že kromě pevné vůle ovlivňuje toto rozhodnutí i pohlaví a dědičná výbava každého jedince. Zejména varianty genu DRD2 32806, označované jako CC, CT a TT.
Výzkumu, který byl zahájen v roce 1991 a jehož smyslem bylo prověřit účinnost nikotinových náplastí, se zúčastnili dobrovolníci z řad mužů i žen, kteří při jeho zahájení denně vykouřili více než patnáct cigaret. Byli rozděleni do dvou skupin, část z nich dostala účinnou náplast, druhá pak placebo. Náplast všichni nosili po dobu dvanácti týdnů.
V průběhu pokusu, jehož efektivita byla ověřována pravidelnou analýzou slin nejprve za týden, postupně pak za tři a šest měsíců, za rok a osm let, dospěli odborníci k závěru, že muže v jejich rozhodnutí přestat kouřit genetická výbava nijak neovlivňuje, zatímco u žen varianta CC, která se vyskytuje nejčastěji, činí jejich odvykání dvakrát složitější.
Další články této kategorii:
Zdraví
, Věda a technika