Za lehkomyslnost mladých může mozek
Skutečnost, že mladí lidé jsou ochotni a schopni více riskovat než dospělí, je notoricky známa. Mimo jiné lehkomyslněji přistupují k užívání drog, k náhodným pohlavním stykům i k řízení automobilu v podnapilém stavu. Na kořeny tohoto jevu se odhodlali přijít američtí vědci v čele s Jamesem Bjorkem, kteří závěry svého experimentu uveřejnili v odborném časopise New Scientist.
Účastníky pokusu, jimž zadali stejnou počítačovou hru, rozdělili podle věku do dvou skupin. Předem je upozornili na to, že kvůli dosažení cíle mohou libovolně riskovat, přičemž uvedli, že takovéto počínání jim bude připsáno k dobru. A průběžně na encefalografu sledovali jejich mozkovou aktivitu.
Ukázalo se, že dospělí i mládež dosáhli shodných výsledků, zřetelně se však lišil zápis o mozkové činnosti. U mládeže se projevilo výrazné snížení aktivit těch oblastí, které odpovídají za motivaci a přijímání smysluplných řešení. S "dospělou" intenzitou se projevovaly pouze v případě, že šlo o silnou vnější stimulaci, obdobnou jako v extrémních situacích, do nichž se mládež čas od času dostává.
Navíc se vědcům podařilo odhalit příčinu, proč právě příslušníci mladé generace často narážejí na problémy při řešení dlouhodobějších úkolů. Podněty, které přijímá jejich mozek, záhy ochabují, a nevyvolávají trvalejší odezvu nezbytnou k dosažení vytyčeného cíle.
Další články této kategorii:
Věda a technika