Jak se žije politikům o minimální mzdě?
Všichni čtyři politici, kteří přijali pochybnou výzvu Rádia Puls a skvělého časopisu Strach, aby zkusili měsíc vyjít s minimální mzdou, už propad své životní úrovně z měsíčního více než dvěstašedesátitisícového příjmu na pouhý zlomek této částky pocítili na vlastní kůži. Zbytek svého platu, který ušetří, chtějí na konci měsíce rozfofrovat v nejbližším nočním podniku.
Na oblíbenou sklenku šampaňského a kaviár po obědě musí teď poslanec Pavel Sesterský zapomenout. Pije jen gin s tonikem. Jeho kolegyně Míša Šejdrová si zase musí odpustit každodenní návštěvy u kadeřnice a hlavu si po dlouhé době myje zase sama doma. Naštěstí mají podezřele levné restaurace přímo u svého pracoviště a tak si mohou dovolit alespoň najíst se i s tímto minimálním
rozpočtem.
Dobře si musí také rozmyslet každý let letadlem, přinejhorším jízdu autem, a každý to řeší po svém. Senátor Zbyněk Dan začal všude chodit pěšky. Bohužel je z Litoměřic a tak mu cesta do práce zabere celý den, pokud si brzy ráno přivstane. To pražský poslanec Sesterský zjistil, že v Praze existuje něco jako metro, a tak jej teď chce začít používat. Ovšem zatím nepřišel na to, jak to funguje, a tak se vždycky zarazí na vstupních turniketech.
Nejhůře dopadl čtvrtý z těchto pokusných králí... politiků, který svou minimální mzdu stačil utratit v prvních dvou dnech nového roku a od té doby nevychází ze svého poslaneckého bytu. Již několik dní se odtamtud neozývají žádné zvuky a tak se jeho kolegové připravují, samozřejmě po skončení experimentu, na rychlou záchrannou akci.
"Ten jejich pokus sleduji a přijde mi to směšné," glosuje uklízečka Vlasta P. z parlamentu. "Za jediný měsíc nemohou poznat, jaké to je žít trvale s takovým příjmem, když má člověk platit leasing na Porsche, staví barák a ještě chce našetřit na nějakou slušnou dovolenou na Kanárech!"
Další články této kategorii:
Kachny